Tři malé dárečky

Upozornil mě přítel Luba Lichý, že jsme spolu udělali ještě tři malé knížečky do edice Dáreček nakladatelství Ivo Železný. Každá měla třicet stran rovnoměrně rozdělených na krátké texty a kreslené vtipy. Mávnul jsem jen rukou - kdeže loňské sněhy jsou… Po čase mi to však nedalo a šel jsem se na ně podívat. No, texty… snad některé přežily a fóry… všechny! Tak možná pro zajímavost a pro vzpomínku na začátek nového tisíciletí…

NEBOJME SE VLASTNÍCH DĚTÍ

8. rok: v samoobsluze ukradne svou první žvýkačku a vám tím vyvolá první z vašich následujících hysterických záchvatů. Brzy poté, co mu zakážete samoobsluhy, objevíte pod jeho postelí pornografický časopis. Intenzivní cvičení v kojeneckém věku děvčátko zřejmě vysílilo natolik, že se začíná jevit jako sportovní nemehlo.

9. rok: ani v tomto roce si nemíní vštípit základní hygienické návyky, neboť mikroby a bakterie - kterými se ho snažíte zastrašit - mu ukázat nedokážete. Činí mu obtíže násobilka a rozdíl mezi tvrdým a měkkým i, avšak rozdíly mezi oběma pohlavími ho přitahují čím dál víc.

10. rok: vyslechnete-li nepozorovaně jeho hádku se sourozenci, zjistíte otřeseně, že znáte slabou polovinu jejich zásobnice vulgárních výrazů. Opětně ztratí klíče od domu; začínáte nabývat na zručnosti při výměně zámku. Trochu přitvrdíte s výchovou.

11. rok: chytrá dívenka, se kterou nejsou ve škole problémy, zanechává za sebou takový nepořádek, že si toho začínáte všímat i vy. Ještě vám však nedochází, že se tu rodí vaše příští celoživotní noční můra. Spolužáci vašich dětí doma prohlašují, že vás by nechtěli za tatínka ani náhodou. U jejich rodičů tím stoupnete v ceně.